Továrna na gangstery: jak vznikl editor postav pro Gangzzz

Mafiánský New York 1920 se nedá postavit z pár kartiček. Gangzzz potřebuje stovky lidí, z nichž každý má mít jméno, příběh, dovednost a hlavně tvář. Tohle je příběh o tom, jak jsme se v tom přestali topit: o malém editoru, který vznikl z pár vět, jež jsem si při práci řekl nahlas.

Kolik lidí ve hře vlastně je?

Gangsteři

Stačí je spočítat. Ve hře je 36 gangsterů, bossů, které hráči rozmisťují po křižovatkách. Z nich si hráč na začátku vydraftuje čtyři, kteří se mu nejvíce hodí. Nebo si to hráč aspoň myslí. Podle čeho si hráč vybírá? Tak samozřejmě může podle toho, jak se mu daný gangster líbí na obrázku. Ty jsou generované na lokálních generátorech a mají atributy staré použité fotografie.

Jenže jak vidíte, na první dobrou má spousta z těch gangsterů nějaké ty nedostatky. Pro hromadnou práci s nimi to chtělo nějakou pomůcku.

Asistenti

K tomu má každý hráč k dispozici 24 žetonů asistentů. Fakt jsem nechtěl, aby měli dva hráči stejné asistenty, takže se udělala sada pro každého hráče a ještě jeden náhradník, takže každý druh asistenta má v zásobě pět jmen, pět profilových fotek, pět lidských osudů. Takže dohromady 120 lidí.

120 asistentů, kteří jsou reprezentování vlastní profilovou fotografií

Rekruti

A pak tu máme 108 karet rekrutů, mladíků, pobudů, ale i otců od rodin. Lidí, kterým ulice dala druhou šanci, kteří se přidávají do gangů.

Příběhy rekrutů jsou asi to nejvíc cool, pokud se chcete ztotožnit s postavami. Někteří mají svoje osudy opravdu celkem pohnuté. Když jsem ty osody piloval, a některé ještě pilovat budu muset, tak mi sem tam ukápla slza. Po vizuální stránce jsou karty rekrutů skutečnými kartami – zvláštní koláž mezi jejich podobenkou nebo fotografií se skutečnou pokerovou kartou a dalšími symboly, které ve hře skutečně u karet rekrutů budete využívat.

Dohromady 264 postav.

Každá z nich potřebuje jméno, které se nikde neopakuje, krátký příběh a portrét v dobové stylizaci. Gangsteři k tomu potřebují ještě dovednosti, které souvisí s budovami ve městě. Kdo někdy psal jména pro dvě stě postav, ví, že po padesátém Antoniovi se začnete točit v kruhu.

Cesta, která se nepovedla

Původně jsem to měl rozházené po celém repozitáři: tři různé generátory portrétů, k tomu samostatná stránka na porovnávání výsledků a výběr vítězů ve zvláštním nástroji (Recruit Studio, které vzniklo s Gemini). Každý díl měl jinou logiku, jiné složky a jiný postup.

Připadalo mi to krkolomné, a došlo to až k větě, že když to nefunguje skvěle, tak to přestanu používat. A to je pro nástroj nejhorší rozsudek.

Jedno okno pro všechno

Řešením byl editor, který se spouští jedním klikem a běží u mě na počítači. Rostl postupně. Začal jako prohlížeč, který ukazoval, které gangstery a které budovy propojují dovednosti. Pak přibyl editor scénářů pro plán města a nakonec Obrazárna, jediné místo pro všechny portréty.

Obrazárna funguje tak, jak by to člověk chtěl hned od začátku:

  • Vyberu postavu ze seznamu: gangstera, asistenta, nebo rekruta.
  • Případně upravím popis, podle kterého se portrét kreslí.
  • Zmáčknu Vygeneruj a lokální generátor obrázků na mém počítači nakreslí několik variant.
  • Kliknu na tu nejlepší. Z ní se stane portrét postavy a u rekruta rovnou i karta.

Poslední krok má jednu užitečnou vlastnost. Předchozí portrét se při výběru nesmaže, ale uloží se mezi varianty, takže se dá kdykoli vrátit. Nikdy nepřijdu o obrázek jen proto, že jsem v zápalu práce kliknul na špatný.

Postava není jen obličej

Editor ale není jen galerie. U každého gangstera i u každé budovy v něm vidím všechno pohromadě: jméno, příběh, popis portrétu a hlavně dovednosti. Ty se v textu odkazují na budovy značkou, ze které editor udělá tlačítko. Když dovednost zní „do Ilegální autodílny“, jedním kliknutím se přesunu na samotnou budovu.

Dovednosti si teď píšu rovnou tady. Když napíšu text, který hra ještě neumí provést, editor to nezakáže. Jen u něj ukáže křížek a poznámku, že je to zatím jen text a čeká na naprogramování. Je to poctivé: vím, co hra opravdu dělá a co je zatím jen nápad.

Drobnosti, které rozhodují

Největší rozdíl dělají maličkosti:

  • Spokojenost. U každé postavy a budovy mám posuvník od 0 do 100 %, jak jsem s ní spokojený. Nehodnocené věci zůstávají prázdné, a tak mi filtr hned ukáže, co ještě nemám prošlé.
  • Moje poznámka. Volné pole pro cokoli, co si u postavy chci poznamenat, aniž bych to musel psát do příběhu.
  • Zvětšení portrétu. Jedno kliknutí a obrázek se otevře přes celou obrazovku.
  • Přejmenování budov přímo v hlavičce. Když zjistím, že se název nehodí do věty, třeba „Veterinář“ místo „Veterinární stanice“, přepíšu ho tam, kde ho vidím.

Pravidla, která hlídá stroj

Postavy mají pravidla, na která bych sám zapomněl. Křestní jméno gangstera musí začínat písmenem jeho skupiny (A, B, C, D). Křestní jména se nesmí opakovat nikde: ani mezi gangstery, ani rekruty, ani asistenty, ani v lobby mezi hráči. Příjmení se naopak opakovat smějí, protože vyjadřují příbuzenství. Tak se stalo, že rekrut Dexter Holloway a asistent Marcel Holloway jsou bratři.

Tohle všechno hlídají kontrolní skripty. Když se jméno srazí s jiným, řeknou mi, ke komu a navrhnou, koho přejmenovat. Já se pak můžu soustředit na to, aby postavy byly zajímavé.

A kde je v tom všem Claude

Editor nevznikl jedním velkým zadáním. Rostl po malých krocích a v poznámkách ke změnám se dá dohledat, kolik drobností to bylo: posuvník spokojenosti, pole pro poznámku, přeskládaný seznam postav, přejmenování budovy na místě, zvětšování portrétu. Každá z nich je odpověď na něco, co se mi při práci nehodilo. Claude to promění v kód, ověří, že se nic nerozbilo, a já můžu zkoušet dál.

Důležité je i rozdělení rolí:

  • Já rozhoduju, jak postavy vypadají, jak se jmenují a co umí.
  • Gemini se mnou brainstormuje příběhy a dovednosti.
  • Claude hlídá, aby všechno, co vymyslíme, hra opravdu uměla: aby texty dovedností seděly s kódem, jména se neopakovala a obrázky ležely tam, kde je hra hledá.

Co zbývá

Hotovo ještě zdaleka není. U hodně gangsterů je dovednost zatím jen text, který čeká na naprogramování, a portréty se dál vybírají a vylepšují. Ale mám konečně místo, kde se tohle všechno dá dělat v jednom okně, a ne ve třech nástrojích a jedné stránce na porovnávání.